
Mgr. Martina Frydrychová, rozená Váňová (1985), patří mezi osobnosti
kulturního života regionu Broumovsko. Absolventka výtvarného
oboru polické ZUŠ (2000) dlouhodobě propojuje odbornou práci historičky umění s
aktivní kulturní praxí, kurátorstvím, edukací a rozvojem komunitního života.
Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové
škole v Jablonci nad Nisou (obor uměleckoprůmyslové zpracování kovů, ateliér
Stříbrný šperk), kde získala také Cenu ředitele školy za maturitní práci,
pokračovala ve studiu na Univerzitě Karlově v Praze, kde absolvovala obor
Obecná teorie a dějiny umění a kultury. Ve své bakalářské práci se věnovala
tvorbě Olgy Karlíkové a jejímu zastoupení ve státních institucích, diplomová
práce nesla název Věra
a Vladimír Janouškovi. Zamyšlení nad manželskými uměleckými páry a
představovala hlubší odbornou reflexi fenoménu partnerské tvorby v českém umění
20. století. Během studií absolvovala také akreditovaný kurz MŠMT pro pedagogy
volného času.
Od roku 2019 působí jako kurátorka současného umění a sbírkových fondů v Galerii výtvarného umění v
Náchodě. Zde
navázala na odbornou linii galerie a rozvíjela zejména projekt Umělci do 40 let, který systematicky představuje
nastupující generaci českých výtvarníků. Podílela se na přípravě odborných
katalogů a výstavních projektů, mimo jiné na bilančním projektu Deset let trvání cyklu
Umělci do 40 let. Ve své
kurátorské práci se zaměřuje na současné umění v kontextu regionu i širší české
scény a věnuje se také péči o sbírkové fondy instituce.
Významnou kapitolu její profesní dráhy tvoří léta, kdy vedla Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují. Pro instituci vytvořila ucelenou
koncepci a nastavila její dlouhodobé směřování. Pod jejím vedením prošla
instituce profesionalizací a jasným institucionálním ukotvením, získala pevné
postavení v regionu a stala se respektovaným partnerem veřejných kulturních
institucí s celorepublikovým působením. Dále například uspořádala
mezinárodní modelářské soutěžní setkání a pod jejím vedením vyšla první odborná
publikace o papírovém modelářství v České republice. Muzeum rozvíjela nejen
odborně, ale především pro návštěvníky – nastavila edukační programy pro školy,
připravovala tematické dílny, workshopy a komunitní akce a cíleně posilovala
přesah muzea směrem k rodinám s dětmi.
Profesní zkušenosti sbírala také v Galerii Dům v Broumově, kde působila
jako koordinátorka výstav a lektorka programů pro veřejnost, a v oblasti
neformálního vzdělávání v Domě dětí a mládeže na Praze 10, kde působila jako
vedoucí pracoviště keramika, výtvarný obor. Současně působila externě také jako
pedagog volného času v Broumově. Dlouhodobě
propojuje kurátorskou práci s pedagogickou činností a popularizací umění.
Vedle institucionální praxe stojí za řadou projektů s výrazným společenským
přesahem. Podílela se na realizaci komunitních projektů v Polici nad Metují,
jako jsou projekty Máma
není táta, Hmyzí domeček či Bosonohá stezka v Pellyho parku, projekt sdílené bedny na hračky nebo Grillpoint U Cikánky, Polický panteon. Organizovala také dobročinné aktivity – iniciativu Šijeme roušky Policko
(12 000 ušitých a distribuovaných roušek), v roce 2020 velice úspěšnou
potravinovou sbírku pro samoživitelky, při níž se vybralo 481,7 kg a 40,6 l
potravin, a v roce 2022 rychlé humanitární sbírky pro Ukrajinu, kdy byly během
55 hodin dopraveny čtyři plně naložené dodávky pomoci k Slovensko-ukrajinským
hranicím. Iniciovala a rozvinula pořádání swapů, na kterých si občané Policka vyměňují
stovky věcí, které by jinak vyhodily. Od roku 2012 je lektorkou příměstských
táborů v Polici nad Metují s cílem, aby děti získávaly vztah k místu, kde žijí,
a objevovaly jeho hodnoty.
Jejím aktuálním zájmem je interdisciplinárně propojovat kulturu, vzdělávání
a komunitní život s moderní komunikací. Aktivně se věnuje marketingu a správě
sociálních sítí. Má zkušenosti s tvorbou rozpočtů, grantových projektů i
mezinárodní spoluprací (projekty podpořené z EFRR, ESF, FMP či fondů EHP). Je
členkou spolku Apeiron,
členkou správní rady Merkur o.p.s. a předsedkyní Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu v Polici nad Metují.
Martina představuje typ historičky umění, která nezůstává pouze u teoretické
reflexe, ale aktivně vstupuje do veřejného prostoru. Ve své práci spojuje
odbornou erudici, kurátorskou zkušenost, pedagogické dovednosti i přirozenou
schopnost iniciovat a vést kulturní projekty s reálným dopadem na regionální i
širší kulturní scénu.
Martina věří, že kvalitní umění patří všem. Výtvarné umění dokáže otevírat témata, o nichž se mlčí, a nastavovat společnosti pravdivé zrcadlo. Právě v tom spočívá jeho jedinečnost.
