“Obklopen všemi, které mám rád.”
Touto větou ze závěrečné písně hudebního představení „Plaváček“ jsme se s vámi diváky loučili v Kolárově divadle. Bylo to dojemné asi pro nás pro všechny...
V tu chvíli jsme ještě nikdo z nás netušil, že o několik dní později se nám všem život obrátí naruby. Že po Plaváčkovi v nejbližších týdnech, měsících... nic dalšího nepřijde.
O to větší vděčnost prožíváme, že jsme to ještě stihli. Nejen vám připravit hudební zážitek, ale snad také do tohoto nejistého období předat trochu té naděje, která umírá poslední.
Podmínky na bojišti se mění každou minutu a už za 14 dní od chvíle, kdy se píšou tyto řádky a vyjde další číslo Polického měsíčníku, může být vše ještě úplně jinak.
Také naše ZUŠ se musela vyrovnat s novou skutečností a přizpůsobit se aktuální situaci. Další plánované akce, soutěže, koncerty jsme museli buď úplně zrušit a nebo odložit. Společně hledáme nové způsoby komunikace a výuky stejně jako naši kolegové ze Základní školy. Podle individuálních možností využíváme výdobytky moderní doby k vedení výuky na dálku, nabízíme našim žákům zajímavé odkazy, kde se mohou sami vzdělávat a inspirovat, pokoušíme se nahrávat audia a videa s návody, necháváme děti, aby se samy nahrávaly a výsledky posílaly učitelům. Zároveň se ale snažíme nezahlcovat je dalšími povinnostmi, ale spíše žákům zpestřit dny za zavřenými dveřmi. Je to pro nás všechny velká výzva a věřím, že nás toto období nakonec velmi obohatí.
A dost možná, že již obohatilo...Nevážíme si již teď mnohem více života a zdraví? Nejsme mnohem více vděční za každý den, který můžeme prožít s rodinou? Nezjistili jsme, že to vůbec nevadí, že nemáme všechno hned, teď? A milí rodiče, poté, co se snažíme naše potomky doma něco naučit, nevážíme si mnohem více práce učitelů ze ZŠ a s hlubokou úctou nesmekáme před jejich prací?
Čím vás, milé spoluobčany města Police povzbudit... Snad slovy písně z muzikálu „Sněhová královna“ od Adélky Kubečkové, kterou naše škola prováděla před 4 roky:
“Neztrácej víru, na Boha hleď. V Něm najdeš sílu jít stále vpřed.
Láska je silnější, než bol a žal, i kdyby ti sníh do očí vál!
Neztrácej lásku, naději vem. Jdi temnou nocí, než přijde den.
Až vzejde svítání, roztaje sníh, do našich srdcí se vrátí smích.”